JAROSLAV DROBNÝ

Náš nejlepší tenista 40. let se narodil do drobny-wimbledon-1939velmi chudé rodiny na pražských Hradčanech, kde prožil první 4 roky svého života. Potom dostal jeho otec Julius nabídku na místo správce tenisových dvorců v 1. ČLTK s ubytováním, původně na jeden rok, ale nakonec vydržel na Štvanici až do své tragické smrti v roce 1951, tedy 27 let.

Malý Jaroslav tak měl tenisové dvorce přímo u nosu. Nejprve sbíral míčky movitým hráčům v klubu, později na mezinárodních turnajích a exhibicích tenisovým hvězdám té doby- Tildenovi, Lacostemu, von Crammovi nebo Karlu Koželuhovi.

V pěti letech mu otec vyřezal ze dřeva pálku a začal s ním hrát, přičemž se učil tenis zároveň s ním. V roce 1928 byl na turnaji uspořádán turnaj sběračů míčků. Jaroušek byl suverénně nejmladší, ale všechny uchvátil svým postupem do semifinále a především hrou odkoukanou v roli sběrače.

Ve třinácti letech poprvé startoval na pardubické Juniorce a v patnácti ji vyhrál. Od té doby hrál již jen s dospělými. Nejčastěji trénoval s Leo Hechtem, naši tenisovou dvojkou a předním evropským tenistou. V roce 1937 poprvé na turnaji v Táboře porazil naši tenisovou jedničku, hráče světové Top Ten, Rodericha Menzela a dalšího daviscupového reprezentanta Josefa Malečka. V roce 1938 startoval poprvé ve Wimbledonu, cestu mu zasponzorovala firma Baťa. Vypadl drobny-hokejistasice v 1. kole, ale získal cenné zkušenosti. Startoval zde i v roce 1939a vypadl až ve 4. kole pro zranění. Během války se u nás tenis hrál velmi omezeně. Chybělo tenisové vybavení, především výplety a míčky. Přesto se ale aspoň omezeně hrálo a Drobný plných deset let za protektorátu Čechy a Morava a později v obnovené ČSR zůstal neporažen.

Jeho mezinárodní tenisovou kariéru přerušila 2. Světová válka. Mohl se tak naplno věnovat své druhé lásce – hokeji. Ten byl v té době sezónním sportem . Jeho otec vyndal na podzim z kurtu tenisové sloupky a s prvními mrazy nastříkal na kurtech krásný led, na kterém jako první trénovali dospělí, a hned po nich nastoupila mládež. I v tomto sportu byl Drobný velmi šikovný. V roce 135/36 poprvé nastoupil za Československo a je dosud nejmladším hráčem v historii, který kdy oblékl reprezentační seniorský dres. V roce 1947 se stal v Praze Mistrem světa a v roce 1948 si přivezl stříbrnou medaili ze Zimních olympijských her ve Sv. Mořici. Po své emigraci v roce 1949 dostal profesionální nabídku od týmu NHL Boston Bruins. Nemohl by ale hrát tenis, tak se nestal legendou – prvním evropským hokejistou v NHL.

Po válce, v roce 1946 vycestovala naše mini výprava tenistů do Wimbledonu. Jarodrobny-1953slav zde šokoval postupem do semifinále, ale především vítězstvím nad Jackem Kramerem, světovou jedničkou, Američanem který nepoznal válku. Podruhé šokoval tenisové odborníky postupem do finále MM Francie v Paříži, kde prohrál výborně rozehrané finále (2:0 na sety) s Marcellem Bernardem. Od toho roku sbíral jeden vavřín za druhým a plných deset let byl členem světové desítky. Po svém vítězství e Wimbledonu roku 1954 jej odborníci zařadili na post světové jedničky.

Československo z důvodu války a pozdější emigrace reprezentoval v Davisové poháru pouhé tři roky. I tak nás přivedl k největším úspěchům své generace. V roce 1947 a 148 jsme skončili na 3 místě, v mezipásmovém finále, které se hrálo vždy týden po finále evropské zóny této soutěže a navíc na americkém kontinentu (Boston, Montreal) na zcela jiném povrchu a utkádrobny-po-vitezstvi-ve-wimbledonu-s-vevodkyni-z-kentuní pro nás tedy bylo vždy jasnou nevýhodou. K emigraci byl donucen nastupujícím komunistickým režimem v červenci 1949 na turnaji ve švýcarském Gstadu, kde se situace kolem něj a jeho spoluhráče v DC V. Černíka vyhrotila natolik, že neměli jinou volbu. Utekl pouze s jedním kufrem a 50 dolary v kapse.

Svou emigrací roztočil kolotoč cestování po turnajích, který se trochu zpomalil až po pěti letech po jeho sňatku s britskou tenistkou Ritou Andersson. Tenis set ak stal jediným zdrojem jeho příjmu. V zimě hrával turnaje v Indii, Africe nebo Jižní Americe a od jara putoval Evropou. Náklady měl hrazené pořadateli a bokem jako amatér dostával pouze diety a věcné ceny. Z Gstadu se vydal na turné po USA, na které měl již dříve pozvání, odtud odjel na turné po Austrálii, kde byl velmi srdečně přivítán a dokonce vážně uvažoval, že se tam usadí natrvalo. Na cestě z Austrálie se zastavil na dvou turnajích v Egyptě, kde mu král Faruk nabídl občanství v domnění, že za ně bude hrát DC. Drobný občanství přijal, DC za novou vlast hrát ale nemohl, protože to neschválila Mezinárodní tenisová federace. Při svém tenisovém cestování vyhrál na 120 turnajů, více než kterýkoli z jeho soupeřů. A nebyly to malé turnaje. Několikrát vyhrál MM Itálie v Římě, MM Německa v Hamburku, nebo velké turnaje v Káhiře (5x) av Alexandrii. drobny-ve-wimbledonu-1954

I jeho bilance na turnajích Grand Slamu je obdivuhodná: MM Francie: 1951, 1952 vítěz, 1946,1948, 1950 finále, 1948 vítěz čtyřhry a mixu, Wimbledon: 1954 vítěz, 1949 a 1952 finále, 1951 finále čtyřhry, MM USA: 1949, 1950 semifinále, MM Austrálie: finále čtyřhry.

Bohužel pro nás většinu úspěchů dosáhl jako občan Egypta. Přesto se ke své vlasti stále hlásil, například při každoročních nástupech vítězů MM Francie při slavnostním zahájení turnaje si vždy stoupl pod československou vlajku. O složitosti doby hovoří I to, že Wimbledonu se zúčastnil celkem se čtyřmi pasy – 1938, 1946 – 1949 československým, 1939 Protektorátu Čechy a Morava, 1950 – 1959 egyptským, 1960 britským.

Do vlasti se poprvé podíval v roce 1986, kdy už ale jeho milovaná drobny-a-ken-rosewall-pred-finale-1954stará Štvanice nestála, na jejím místě byl již nový stadión, tak jak jej známe dnes. Domů se pak vracel pravidelně, až dokud mu to jeho zdravotní stav dovoloval.

Zemřel 13. září 2001 v Londýně.