HISTORIE TENISU V ČR

HISTORIE TENISU V ZEMÍCH KORUNY ČESKÉ.

Hry podobné tenisu se do našich zemí dostaly asi v polovině 17. století, pravděpodobně z Německa. Svědčí o tom např. Míčovna na Pražském Hradě a I vývěsní štít na jednom domě v Jilské ulici se zkříženými raketami a několika míčky.

Novodobá historie začíná kolem 70. let 19. století, kdy se v tehdejším rakousko–uherském (dále jen RU)  tisku objevují první zmínky o hře, především v lázeňském tisku.

Plzeň 1897

Velký článek o lawn tennisu vyšel v dubnu 1880 a do konce 80. let můžeme napočítat řadu článků, včetně otištění pravidel. Jsou zakládány tenisové kurty nejen na soukromých pozemcích, ale I na veřejných místech. Nejen v Praze, ale i v Teplicích, Litoměřicích nebo Plzni a na Moravě.

Jednalo se především o německé kluby I když pravdou zůstává, že prvním oficiálně zaregistrovaným klubem byl 1. ČLTK Praha v roce 1895. Na předložených stanovách uvedl, že byl založen 1891. Ve stejné době již působila v Praze řada německých klubů. Lídrem byl mezi nimi Lawn Tennis Prag (nezaměňovat s LTC Praha se sídlem na Letné), který byl pověřen pořádáním oficiálního 1. Rakouského Lawn – Tennisového Turnaje na podzim 1894 na Židovském ostrově v Praze.

Pražské německé kluby byly i mezi zakládajícími členy Rakouského Lawn – Tennisového Verbandu v roce 1902. České kluby si založily vlastní Lawn – Tennisovou asociaci v roce 1906. Tato řevnivost vyvrcholila bojkotem českých hráčů v letech 1906 – 1910.

Štvanice Praha 1904
Štvanice Praha 1904

Na konci 19. století patřili mezi nejlepší hráče především příslušníci šlechty. Na mezinárodní scéně se prosadily zprvu dvě ženy – pražská rodačka Hedwiga Rosenbaum a plzeňská hráčka Hermina Kaslerová. Úspěšnější byla Rosenbaum, která v roce 1899 a 1900 vyhrála Mistrovství Německa v Berlíně při účasti více než 10 hráček z celé Evropy. Jejím největším úspěchem pak byl zisk dvou třetích míst na II. Letní olympiádě v Paříži roku 1900 ve dvouhře a smíšené čtyřhře.

V roce 1897 je již vydaná termínová listina pro celé RU, kluby se již střetávají v přátelských utkáních po celých Čechách a Moravě.

To co pro český tenis a sportovní diplomacii znamenal Josef Rossler-Orovský, to pro německou část obyvatel znamenal JUDr. Siegfried Rosenbaum, neúnavný organizátor a díky svému zaměstnání (šéfredaktor sporotvní redakce deníku Prager Tagblatt) i velký znalec sportovního, především tenisového prostředí. Mezi další osobnosti tenistu u nás patří Josef Cifka, spoluzakladatel 1.ČLTK, výborný hráč a propagátor tenisu a také baron Alfred Ringhofer, zakladatel Deutscher Lawn – Tennisového Verbandu v nově vzniklé ČSR, také výborný hráč a především mecenáš mladých hráčů.

Po roce 1900 u nás vyrůstá druhá generace hráčů, kteří se prosazují v celé střední Evropě. Mezi Čechy to jsou Hykš, bratři Hammerové a bratři Žemlové, z německého prostředí pak především Kinzel a Wesely.

Pelhřimov 1906

V roce 1918 vzniká po skončení 1. světové války Československá Republika a hned v roce 1919 zasedá ČSLTA na své ustavující schůzi a stanoví podmínky svého působení. Ve výkonném výbrou jsou podle počtu obyvatel poměrně zastoupeny všechny národnosti. V roce 1920 vzniká Německý Lawn – Tennisový Verband, který rozvíjí vlastní mezinárodní styky. Je však součástí ČSLTA a musí to uvádět na všech dokumentech a při všech jednáních.

Od roku 1921 se nová republika pravidelně zúčastňuje bojů o Davisův pohár se střídavými úspěchy. V průběhu 20. let se také začánají objevovat první čeští výrobci raket – dočtete se o nich v sekci Výrobci ČR.

Nejlepšími hráči 20. let byli bratři Koželuhovi, zvláště Karel, Jan a Josef, kterým pomohl na mezinárodní scénu Alfred Ringhofer. Karel se stal 7x po sobě Mistrem světa profesionálů a s bratrem Josefem ovládli několikrát i čtyřhru. Jan, jediný amatér z rodiny, byl v letech 1925 – 1928 Mistrem republiky a patřil mezi 10. nejlepších světových tenistů.

V další dekádě kraloval tenisu v ČSR liberecký Němec Roderich Menzel, hráč světové desítky a finalista MM Francie v Paříži roku 1938. Druhým hráčem našeho žebříčku se tehdy stal žilinský rodák židovského původu Ladislav Hecht, patřící mezi přední evropské hráče a semifinalista deblu ve Wimbledonu 1937 (s Menzelem)

Mezi ně se vklínil koncem 30. let mladičký talent Jaroslav Drobný. Po odchodu Menzela do Německa v roce 1938 a emigraci Hechta před fašismem do USA se stal na 10 let naší jedničkou. Bohužel nejlepší léta mu sebrala 2. světová válka. Hned po ní se dostal do světové špičky. Bohužel pro nás, největších úspěchů dosáhl až po emigraci před před nastupujícím komunistickým režimem. Jako první hráč českého původu vyhrál jeden z turnajů Grand Slam – a to v roce 1951 –  MM Francie v Paříži. V následujícím roce titul obhájil. Jeho největším úspěchem bylo vítězství ve Wimbledonu 1954. Více se o těchto hráčích dočtete v sekci České tenisové legendy.